Pobyty.cz

Krajina výletu je okresní město Písek, které leží na březích řeky Otavy v místech, kde vytváří jakési "dvojté vé" mezi známými horolezeckými skalami. Město položené na rovině a vyvýšeninách podél řeky má východně rozsáhlou oblast lesnatých Píseckých hor a rozhlednou na Jarníku a kopcem Mehelník a jihozápadně jej omezuje vrch Hradišťský vrch. V blízkém i dalekém okolí Písku je množství malých i větších rybníků.

Písek - město vzniklo založením českými králi ve 13.st., kdy byl vystavěn hrad a město. V okolí byly naleziště zlata a čile se zde obchodovalo, proto město rychle rostlo. Často zde pobývali Přemysl Otakar II. a Václav IV., postupně od 14.st. se město stalo centrem kraje, který se nazýval Prácheňský. V 15. st. bylo město stoupencem kališníků, což později spolu s tragédií počátku třicetileté války, kdy Písek byl třikrát dobyt, přineslo málem městu zánik. Teprve od 19.st. nastává další rozvoj, vznikají zde české spolky a politici, je zde rozsáhlé kulturní hnutí, rostou zde školy. Právě zde trávili svůj část svého života básník A. Heyduk, spisovatel J. Holeček a zejména básník Fráňa Šrámek. Zde se odehrává jeho Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou. Historické centrum Písku je nyní vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Kamenný most - je to gotický most se 111m délky a šesti oblouky. Je po mostu v německém Regensburgu nejstarším dochovaným a dodnes používaným mostem na sever od Alp. Je připomínán již r.1348, ale zbudován byl pravděpodobně již ve třetí čtvrtině 13.st. V Čechách mu předcházel již jen Juditin most v Praze, předchůdce Karlova mostu. Písecký most pravděpodobně stavěla tatáž skupina, která stavěla písecký hrad či královský hrad Zvíkov. Most má proudu klínovité břity a proti ledům je chrání mladší ledolamy. Kdysi měl dvě věžovité brány, jednu zničila povodeň v 18.st. a druhá byla stržena v r.1825. Na mostě najdete sochy, které pocházejí z 18.st. (např. sv.J.Nepomucký s městským znakem v podstavci). Umění našich mostařů a kameníků dokázalo odolat i velké povodni v r.2002.
Hrad - e významná stavba české hradní architektury 13.st., vybudovaný pro českého krále Přemysla Otakara II. Kdysi měl několik věží a čtyři křídla, z nichž dnes nezůstala žádná věž a pouze část křídla západního nad řekou Otavou zůstala zachována. V ní je přístupný velký gotický sál s kopiemi fresek z r.1479. V areálu hradu byl kdysi pivovar či kasárna a dnes zde sídlí Prácheňské muzeum.
Alšovo náměstí - toto náměstí nedaleko Palackého sadů a Velkého náměstí má jako dominantu mariánské morové sousoší a připomíná tím velký mor v r.1713. Střed sousoší tvoří sloup na jehož hlavici stojí socha Neposkv.Panny Marie, na balustrádě stojí plastiky Josefa, Šebestiána, Rocha, Václava, Vavřince, Barbory, Františka Xaverského, Maří Magdaleny a Pia V. Pod znakem města s letopočtem 1715 na sloupu se nachází ležící postava sv. Rosalie. Autorem sousoší je sochař Ch. Widemann z Plzně (spolupracoval s Fr. Zeberem).
Palackého sady - vznikly na místě zrušeného příkopu před městskými hradbami v 19.st. Najdete zde kromě stromů a keřů mnoho zajímavých staveb a pomníků - Schrenkův empírový pavilon (1841) stavba skrývající uvnitř kryptogram se jménem stavebníka, pomník A. Heyduka (1935), pomník Fr.Palackého (1886), barokní socha Neptuna (1771) z bývalé kašny na Velkém náměstí. V sadech stojí také hostinec "U Reinerů", kde bydlel básník A.Heyduk. Naproti stojí budova Divadla Fráni Šrámka.
Radnice - je dvoupatrová stavba na Velkém náměstí s barokním průčelím a dvěma věžemi z r. 1740/67. Na fasádě najdete v tympanonu znak města a sochy Spravedlnosti, Síly a Trpělivosti, pamětní desku učenci J.Kocínu z Kocínetu a V.Hladiči Píseckému. U vstupu pak uvidíte desku obětem nacismu. Budova radnice měla kdysi podloubí, které je dnes zastavěné. Průchodem přes radnici se vchází do Prácheňského muzea.
Kostel sv.Kříže - je stavba z bývalého dominikánského kláštera, který zde stál od 13.st. r.1419, kdy byl zničen husity. Po Bílé hoře byl obnoven, ale Josef II jej zrušil. Klášterní kostel má renesanční sgrafitové průčelí (pozůstatek kdy sloužil jako městská solnice). U kostela je věž se zvony z 16 a 17.st.. Zajímavostí je , že kostel je opačně orientován a jeho půdorys má tvar kříže. Hlavní oltář je ze 17. st., oltáře v kaplích jsou z 18.st. a pod dlažbou se nachází švamberská krypta ze 17.st.
Hotel Otava - je budova stojí na místě bývalé budějovické brány. Patřil k nejluxusnějším hotelům v Čechách, vystavěl jej v r.1899 místní lékárník Dvořáček. Na jeho fasádě se nachází jedenáct sgrafit s náměty z dějin Písku podle návrhů Mikoláše Alše. V první třetině 20. st. sídlila v hotelu věhlasná mezinárodní houslová škola prof. Otakara Ševčíka.
Děkanský kostel Narození P.Marie - je trojlodní budova ze 13.st., původně se dvěma stejnými věžemi, z nichž jedna byla v 15.st. zvětšena a nyní ční do výše 70 m. Pravděpodobně kostel stavěli architekti hradu Zvíkova a Písek. Uvnitř kostela najdete gotické nástěnné malby, vně jsou renesanční štíty ze 16.st. Ke kostelu je přistavěná barokní kaple sv. J.Nepomuckého, na věži visí čtyři zvony z dílny Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova.
Putimská brána a dům "U koulí" - kdysi součást opevnění města jako jedna ze tří středověkých městských bran. Při jejím zbourání v roce 1836 byly zasazeny do průčelí sousedního domu tam nalezené dělové koule, podle nichž dostal dům své jméno - "U koulí". Na fasádě budovy jsou zachovány zbytky renesančních sgrafit a dům je spjat se svými obyvateli - básník A. Heyduk, spisovatel J. Holeček a zejména básník Fráňa Šrámek. Zde se odehrává jeho Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou. Nyní je to sídlo Základní umělecké školy.
městská elektrárna - je budova na břehu řeky Otavy, která sloužila městu Písek jako zdroj (mezi prvními městy v Čechách) proudu pro veřejné osvětlení, které zde ing. Fr.Křižík instaloval. Od 23.6.1887 bylo zprovozněno osvětlení a další rok byla zbudována tato elektrárna. Zpočátku byl elektrostroj poháněn vodním kolem, v roce 1901 jej nahradily dvě Francisovy turbíny. V roce 1994 město po delší přestávce uvedlo stará rekonstruovaná zařízení do provozu a elektrárna opět vyrábí elektrický proud.


 

TRASA VÝLETU

Do Písku jsme přijeli vlakem na horní nádraží a pak jsem šli pěšky na Mírové náměstí. Sešli jsme dolů k Novému mostu, od kterého je krásný pohled na hrad, věže radnice a hlavně starý kamenný most přes Otavu. Pak jsme kolem hypermoderně hnusné novostavby jakéhosi komplexu bytů a obchodů s nejednotným vzhledem, fasádou a střechami prošli ke starému mostu. Je celý ze světlého kamene (asi pískovec) a člověku se nechce věřit, že byl stavěn před více než 700 lety. Pak jsme pokračovali do Palackého sadů, kde je kromě pěkného parku mnoho zajímavých soch a také altánek. Vyšli jsem nahoru a doprava na náměstíčko se sloupem (či kašnou), pak jsem prošli na Alšovo náměstí, kde jsem si prohlédli zajímavou sochařskou práci na morovém sloupu. Musela to tehdá být velká hrůza pro lidi, když padali na mor jeden vedle druhého. Vrátili jsem se a pokračovali Heydukovou ulicí na Velké náměstí. No moc velké zrovna není, ale má fascinující dvojvěžové průčelí radnice. Průchodem jsme se dostali na nádvoříčko starého hradu. Je tu kašna (studna), a vstup do Prácheňského muzea. Je uvnitř moc pěkné, ale protože jsem neměli moc času, neprošli jsme je celé. Po prohlídce jsem pokračovali směrem k bývalé Putimské bráně. Cestou jsme minuli zasunutý vchod a sgrafitovou fasádu kostela sv.Kříže a také dům U Koulí, kde přebýval Fr.Šrámek i A.Heyduk. Šrámek zde má plaketu na zdi, ale koulí jsem si nějak nevšiml (za tu dobu od návštěvy jsem to asi již zapomněl). Prošli jsem dolů a doprava a dostali jsem se do části nad řekou, kde jsou vidět zbytky hradeb a cesta je lemovaná krásnými lampami. Došli jsem až dolů k elektrárně, kde již Křižík točil kolem dynama. Bylo zavřeno a tak jsem nic uvnitř neviděli. Pak jsem prošli ke kamennému mostu a uzavřeli tak jakýsi kruh centrem města. A pak jsme se již jen vraceli nahoru Prokopovou ulicí a dále k nádraží.